Vážení a milí,

dnešní vánoční řeč využiji k připomenutí jednoho významného výročí, které připadá na 18. prosinec. V sobotu tomu bylo deset let, kdy se rozezněly zvony v celé České republice a život v zemi se na chvíli zastavil. 18. prosince 2011 zemřel Václav Havel, český dramatik a disident, kritik komunistického režimu, pozdější politik a státník. Prezident, kterému se po 40 letech komunistické vlády podařilo navrátit naší zemi svobodu a demokracii. Havlovým životním mottem byl výrok, který pronesl v čase Sametové revoluce: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“ Někteří o Havlovi říkají, že byl naivní. Když se ale hlouběji zamyslíme nad obsahem jeho slov, zjistíme, že je v něm ukryt jednoduchý návod na to, jak žít s druhými v pokoji a míru.

Vypůjčím si interpretaci tohoto výroku od bývalého českého politika a prezidentova kancléře Karla Schwarzenberga ze smutečního projevu při Havlově pohřbu: „… Václav Havel věděl, že když chápeme pravdu sebestředně, pouze jako svou pravdu, tak je to příčina sváru a nesnášenlivosti, proto jeho heslo bylo pravda a láska, neboť pouze láska nás přiměje naslouchat pravdě toho druhého, pravdě jiných. To je ta láska, která nás též vede k pokoře …“ (konec citace)

Jak příznačné pro dnešní dobu, vyznačující se rozdělenou společností, kdy jsme ochotni ve jménu pravdy – své pravdy – vytvářet napětí dokonce i uvnitř vlastních rodin.

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně a vážení kolegové, přeji vám krásné prožití vánočních svátků, odpočinek a zastavení, lásku a radost a také vzájemné porozumění. Naplňte Havlovo – nejen vánoční – poselství.